prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc. (20. 1. 1942–3. 12. 2022)
Když zemře kantor, vždycky se otevře ve vzpomínkách nějaká rána. Tak jako teď, když jsme se dověděli, že zemřel Profesor PhDr. Viktor Viktora, CSc. Ještě po mnoha letech, kdy jsem již dávno opustil Pedagogickou fakultu v Plzni, si vzpomenu na jeho výborné přednášky ze starší české literatury a z literatury 19. století. Jsem přesvědčen, že mnoho jeho posluchačů je na tom podobně jako já. Doceňuji rovněž jeho dlouholeté pedagogické zkušenosti (na fakultě působil od roku 1968/69), klidný přístup ke studentům, podmíněný rozvážnou laskavostí a skromností. Vždy jsem se obdivoval šíři jeho zájmů od literatury naší přes literaturu světovou, divadlo, hudbu, péči o literární talenty, ale i jeho účast na četných literárních konferencích. Knižně vydal např. Plzeň v proměnách času, Kapitoly o literární Plzni, Záblesky renesance či K pramenům národní literatury. Těžiště jeho práce vědecké i pedagogické bylo ale především na PF v Plzni, kde působil postupně jako proděkan (1990–1994), v letech 1994–1997 jako prorektor a od roku 2000 byl vedoucím katedry českého jazyka a literatury.
Nechce se ani věřit tomu, že tento osmdesátník, stále mladý duchem s nevšedním darem řeči, už není mezi námi. Vše, co dělal, mělo jako hlavní cíl přispět k vyšší kultuře. Vy, kterým prošel životem, jedno zda jako studentům, kolegům či posluchačům, zachovejte mu prosím tichou vzpomínku.
Ivan Nikl
Viktor Viktora, Ze západočeských rovů a hájů
Když v literárním měsíčníku PLŽ (Plzeňský literární život) vycházelo osm let na pokračování Putování po hrobech literátů, kněží a dalších významných osobností od V. Viktory, říkal jsem si, že by to vydalo na zajímavou knihu. Tak se skutečně stalo a koncem letošního roku byla tato jedinečná kniha literárního historika Viktora Viktory vydána.
Je to svým způsobem zcela ojedinělá publikace, která přehledně zachycuje a popisuje hřbitovy v našem kraji. Od plzeňského ústředního hřbitova přes dalších devět plzeňských, přes ty městské (Domažlice, Horažďovice, Klatovy, Nepomuk, Rokycany, Sušice ad.) až po celou dlouhou řadu hřbitovů vesnických (Bezděkovem počínaje a v Žinkovech konče). V knize, dělané s velkou pečlivostí najdeme i fotografické přílohy a jejich zdroje, nechybí samozřejmě rozsáhlý jmenný rejstřík všech uvedených osobností i bibliografie díla nedávno zemřelého prof. Viktora Viktory. Ten v úvodu knihy napsal tato slova: „I v dnešní nestálé a zapomínající době se najdou duše, které se tu pozastaví a zalistují vzpomínkami. Zde se setkáváme s rostoucím počtem blízkých a známých, s nimiž se již jinde neshledáme. Zde však také zapomínaní docházejí svého klidu: jsou to ti, jimž jsme dlužni vděk nebo alespoň vzpomínku“.
Ivan Nikl
