Klatovské báje, legendy a pověsti dle starých záznamů
podává Ondřej Fibich
Představení knihy proběhne vzhledem ke stávající situaci online, a to konkrétně 22. dubna 2021 v 18.00 hodin na YouTube kanálu Refektáře jezuitské koleje Klatovy, přičemž záznam přenosu bude tamtéž i na stránkách knihovny samozřejmě přístupný i nadále.
Cesty k Šumavě
Dalším počinem z pera pana Fibicha je kniha Cesty k Šumavě. Hrdými partnery projektu vydání této knihy se staly Městské knihovny v Prachaticích a v Klatovech. Kniha se na svých řádcích toulá po šumavských dálavách, nakukuje do slují k šumavským světcům, prorokům i čarodějkám a vypráví jejich téměř zapomenuté příběhy. Naším průvodcem se stane bosonohý Ondřej z Hory. Má dobrosrdečnou duši farářovu a zároveň spiritualitu mystika, s níž umí probouzet zaniklá místa i spící duchy tajemných hor.
Knihu Cesty k Šumavě zakoupíte od června 2021 v síti knihkupců Kosmas nebo na internetu v eshopu kosmas.cz a také v šumavských informačních centrech. V druhé polovině roku pak Ondřej Fibich, jenž knihu psal s přestávkami dlouhých 40 let, představí své pověsti čtenářům a zájemcům v knihovnách. Součástí této knihy bude ručně malovaná mapa výtvarníka Petra Štěpána provádějící zvídavé po zapomenutých šumavských koutech.
Ondřej Fibich (*1954)
Spisovatel, básník, badatel a skladatel hudebních textů se narodil 27. 1. 1954 v Praze (přesněji v pražském Karlíně). Od roku 1979 žije na Šumavě, odkud čerpá stále nové informace a inspiraci ke své další tvorbě. Mimochodem právě tématem Šumavy se zabývá už přes čtyřicet let.
Po vystudování gymnázia prošel četnými londonovskými zaměstnáními. Téměř dvacet let vydával český samizdat a založil v něm edice Cor cordium, Setba samot a kulturní časopis DRU. Ke stěžejním ineditním dílům patří pověstné antologie Konec obelisku (1978), obsahem jsou texty zakázaných básníků a písničkářů a antologie Básníci a samotáři (1982), kde dílo obsahuje verše 109 autorů. V období 1991–2016 provozoval antikvariát a nakladatelství ve Strakonicích.
Autorova literární činnost obsahuje přibližně 80 titulů. Jedná se zejména o básnické sbírky (Podoby soumraku aj.), pověsti (Strašidla na Kašperku aj.) a pohádky (Šumavské pohádky a říkadla), navíc tvoří i písňové texty (Poslední večeře podle Leonarda aj.).
Mezi nejnovější díla patří dílo Šumavský pohádkář (2020) a Za pověstmi Šumavou (2020). Fibichovu tvorbu výrazně ovlivnili dva básničtí velikáni, a to jeho strýc Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert. Od nich se odvíjely počátky jeho vztahu ke krajině nejen takové, ale i k její „duši“.
Ondřej Fibich založil a nadále také rozpracovává svou největší soukromou sbírku pověstí v ČR. Lidovou slovesnost shromažďuje již od roku 1979, a tak je toto veledílo považováno za nejlepší výběr z oblasti Šumavy a Pošumaví. Část nalezneme i na webu Dědictví Šumavy a jihozápadních Čech, který zprostředkovává Městská knihovna v Prachaticích.
Kohout pávem
Služebná děvčata ve městě neměla věru lehké živobytí. A protože kousek štěstíčka by neškodil, utíkaly se k čarování. Stačilo si zašít do lemu sukně jetelový čtyřlístek a vše šlo jako po másle. A nebo ne?
To jedna z nich se přinatrefila k náramné podívané. Do Klatov totiž zavítal kouzelník, který na náměstí přilákal davy lidí. Nejprve napjal lano z Černé věže k protilehlému domu. Ve výšce se pak procházel páv, sem a tam. Lidé valili oči, jen jedno děvče opatřené čarovným čtyřlístkem kouzelníka prokouklo. Děvečka pak se smíchem na všechny volala, že na tom laně se prochází obyčejný kokrháč. Kouzelníka popadl vztek, neboť by mu lidé za takovou všední podívanou nic nedali. I způsobil, že děvčeti zpod ruky vypadla ošatka s vejci, kterou nesla domů od trhovce. Vajíčka se rozkutálela po rynku a zahanbená děvečka je rychle posbírala a zmizela ve vratech. A kouzelník? Ten radši rychle z města zmizel i se svým falešným pávem.
(ukázka ze sbírky Klatovské báje, legendy a pověsti dle starých záznamů podává Ondřej Fibich)
